Spermowrestling

Před měsícem jsem se vrátil z psyonyrskeho tábora. Inu… to si představte partičku takových dementu jako jsem já, všechny ve věku mezi 20ti a 35lety. Přidejte k tomu despotického vedoucího (také toho věku), jeho medika (povoláním neurologa), několik (hodně) sudu piva a tak podobně… A již nyní máte dostatek důkazů, abyste si řešení domýšleli sami.

Ve skutečnosti to nebylo tak zlé, jak jsem to nejspíš nastínil. Vlastně to byla docela povedená taškařice; týden, na který jsem celá poslední léta čekal a kterým jsem si kupodivu vyléčil několik dávno zapomenutých ran z prvních táborů, prvních lásek a prvních pořádně nacucaných klíšťat (klíšťata letos nebyla žádná, byla vcelku zima a semtam si dost zapoprselo). Byla to vlastně taková lepší varianta roku 1984. Velký bratr byl kamo.

Inu jak na takovém táboře bývá zvykem, měli jsme rozcvičky, služby, celotaborovou celotýdenní hru (kterážto sestávala z menších akci typu noční bojovka, výlet za demencí v okruhu 10 km apod.). Vařili jsme si, nočně hlídali táborovou vlajku… Stejně jako tenkrát.

Jenže dnes je již leccos jinak. Když na psyonyrsky tábor naženete hromadu dementu jako jsem já, nemůže to dopadnout jinak, než že všichni prvoligové zakalí, noc co noc se hraje až do noci (ne na kytaru! psytrance! jsme in!) a papírky s železnou pravidelností nejsou k dispozici.

A jak to na takových akcích bývá, koná se i karneval. A jak týden stárnul, všichni se začínali těšit, jak se pěkně zkalí (víc než kterýkoliv jiný den). Kazdy psyonyr začal čím dál tím častěji snít o tom, co všechno na karnevalu udělá, jaký bude mít kostýmek… Až i nás preslusneny medik Lukáš pochopil, že nejsme až tak odporní kalicí, jak na první pohled vypadáme, ale že možná na jednom takovém táborovém zkalení není nic až tak hrozně špatného (inu, na jeho příkladu bylo vidět, jak jeden může klesnout až k branám pekelným!).

Připravili jsme si masky, nakoupili UV barvy a doplnili stavy sudu a papírku. Karneval začal.

Nuže, tak jsem si jednoho čtvrtečního dne pochodoval po rozvášněném táboře, dj tepal, škrábal a škvířil psychedelickou muziku, sluníčko se pomalu chystalo vykousnout stín na vršcích stromů nad táborem a v kuchyni (která si ničím nežádala s těmi školními jídelnami, které známé z našich dětských let, plná šlehačů a trub, jejichž umaštěný chromový lesk jsme obdivovali, když jsme čekali ve frontách na jídla, drze mastné tácy a modle se, že když to jídlo nebude k jídlu a jídlo nedojíme, že nás učitelka nenacape a nenechá nás uvnitř toho zasvabeneho prostoru, dokud vše nesníme), jo v kuchyni se všude válely prázdné flašky od vína, pomačkané papírky, nakrájené pomeranče do tequily, houby s vínem v hrnci a rozlitý čaj na zemí. Po celém táboře dokonalá spoušť.

A vedle kuchyně jsem potkal kamaráda Prdeloida (ano, dlouho jsem si myslel, že nikdo nemůže mít horší přezdívku než já). Měl na sobě kostým: šel za “vykousnutou spermií”.

Stal u stolu a dlouhé minuty se díval do mikroskopu. Bylo to až symbolické, velká bílá (vykousnuta) spermie pozoruje cosi v mikroskopu. Snažil jsem se nemyslet na to, co by mezi sklíčky mohl mít…

A teď jsme konečně u jádra tohoto příběhu! Já jsem na to myslel! A vymyslel jsem pořád, který bych rád jednou prodal nějaké televizi (což už asi neudělám, protože vám tady o tom píšu). Vymyslel jsem projekt typu Češko hledá superstar nebo Chcete být milionářem… Tyto produkce jsou licensovany že zahraničí. A já tento produkt samozřejmě do zahraničí udám!

Inu… Jistě znáte wrestling (pokud ne, jako má kamarádka Veroo, tak tady). Tahle hra je už docela stará, je na čase přijít s něčím lepším! Něčím zábavnějším! Spermowrestlingem!!! (? 2004 já)

Pár namachrovanych typku (za halasného povyku sportovní haly) přistoupí k ringu! Všichni jsou oslavování jako hrdinové! Jsou to hrdinové! Květiny, dámské kalhotky a fotografie s adresami jejich majitelek padají k ringu! Televize přináší precizně sestříhanou prezentacku každého z nich. Při pohledu na borce půdy každého člověka této zeměkoule zjišťují, že jen oni jsou výkvětem celého genofondu! Kazda žena mezi oběma póly ví, že jediné oni jsou muži, kteří by měli pocit jejich potomstvo! Že každý z těchto mužů zajistí světu (a ji) lepší budoucnost!

Borci jsou ukazování v tom nejlepším světle. Kazdy ženský vkus musí být ukojen: přijde leskly svalnatec, básník s křehkými lennonkami a seifertem v šlechtěné ručce, tenký úředník s neúprosným výrazem, buclatý programátor! Na světě není jediná žena, která by v pohledu na některého z mnoha mužů nezjihla! Kazda má svého favorita, stejně tak jako každý muž světa ví, že takový nikdy nebude a na pořád se dívá už jen proto, aby věděli, jací by měli být!

Následuje několik reklam, že kterých mi samozřejmě potečou procenta.

A pozor! Začíná samotná akce! Samozřejmě některé detaily nemůžou bytí ukaovany… Opálené krásky odevzdávají zkumavky oplášťovaným doktůrkům, kteří je umisťují do speciálního stroje (polepeného reklamami, ale vkusně prosím).

Následuje prolínačka na makrozaber několika spermií před startovní linii. Všechny se horečnaté snaží vystartovat na svůj životní závod (svými krustami jim v tom ale brání onanoroboti).

Prosím velmi krátkou 3D animaci hodinek Omega a — ZAVOD MUZE ZACIT!

Onanoroboti závod odstartují a všechny spermie se řítí kupředu. Onanoroboticka kamera je sleduje, záběry se střídají, kamera že strany, druhá zepředu, průlet nad spermiemi… Jako Tour de France! Diváci sílí, na mantinelech jsou vidět (ve skutečnosti atomovomikroskopicky malé) reklamy na firmy, které nejlíp zaplatí!

Některé spermie odpadají, jiné se dostávají do celá! Celý spermoton se řítí k čili! Některé spermie odpadají… až zbývají jen poslední dva hrdinové. Závod je ve finále! Který z mužů má nejrychlejší, nejobratnější, prostě ty něj spermie?

Až jednou tuto hru uvidíte na japonské televizi (kdo jiný na to bude mít technologií), věřte, že jsem byl první, kdo ji vymyslel. A stejně jako v případě žárovky, kterou vymyslel jak Edison, tak i Cimrman, stejně tak bude nějaká nadnárodní televizní společnost, která ještě více zbohatne. A tak budu i já, ale o mne historie vědět nebude. Vy ale ano!