Nevím, jak to máte vy, ale já přes zimu moc nefotím, ta vášeň na mně leze až s jarem. Pak přichází doba, kdy fotím vše, na co narazím. Ale tento stav netrvá nějak dlouho, zhruba tak tři neděle. Pak už foťák zase schovám, říkám si, že když se člověk snaží zaznamenat realitu, že jí vlastně krade a že si ten okamžik neužije tak, jako kdyby nic nefotil (tím si vysvětluji to, že se s nastavováním expozice pokaždé hrozně mořím – a možná také svou lenost).
Ano, chtěl bych nový foťák. Nějakou zrcadlovku s pořádným objektivem. Zrovna teď bych to fakt využil, zrovna teď jsem totiž přesně uprostřed těch tří neděl. Za čtrnáct dní by ale stejně asi ležel ve skříni :)
Inu, zde je jedna švestička z mé panoramatické zahrádky. Panoramata jsou totiž mojí další vášní. Jojo.