
Letos skoro nepršelo, sluníčka jsme si užili opravdu hodně.
Kypr je ostrov zalitý sluncem, je zde přes tři sta slunečných dní v roce. My osobně jsme snad nezažili dne, kdy by alespoň na pár hodin sluníčko nevylezlo. Celá zdejší zima nám připomínala začátek jara v Čechách, teploty neklesly pod 13 stupňů a ačkoliv byla tato zima nejsušší za poslední desetiletí (což Kypřanům působí nemalé problémy s nedostatkem vody), parky se zelenaly jedna radost a stromy obsypané pomeranči a mandarinkami nám alespoň vzdáleně připomínaly vánoční čas. Zhruba v polovině března na celém ostrově doslova explodovalo jaro a vše začalo kvést. Čistá krása, která se slovy těžko popisuje.
Jsme rádi, že jsme na začátku června zabalili kufry, protože nejhorší počasí je v červenci a v srpnu. Teploty překračují 40 stupňů a situaci ještě zhoršuje vysoká vlhkost vzduchu.
Horko se dá snést u moře, kde většinou fouká příjemný vánek, ale ve městě je to k nevydržení. Jediné řešení je neustále zapnutá klimatizace – ale pak zase člověk riskuje nekonečné nachlazení (také u nás v kanceláři všichni neustále smrkali a kýchali).
Nepříjemný bývá také občasný západní vítr, který s sebou přináší písečné bouře ze Sahary. To sice spolu se sluncem vytváří zajímavý kontrast, ale věčné pokašlávání a nánosy prachu tento zážitek přinejmenším kazí. Tomu se ale nevyhnete. Prach je všude. Když se ho rozhodnete vytřít, než vám uschne podlaha, už je zase zaprášená. Kypřané rádi oslavují sobotu návštěvou myček aut – a vůbec přitom nehledí na fakt, že je nedostatek vody. Čisté auto je stejně důležité jako čistá košile, možná víc. My jsme to moc neřešili a jezdili v neustále špinavém autě, jsou důležitější věci na světě.
Pár fotek je k vidění zde.