Lidé jsou uvolnění, dokáží si vychutnat svůj čaj nebo tureckou kávu, zahrají si tavli ve stínu stromu a když se kolem páté rozezpívá muezín, zavládne všude takový klid, že se bojíte promluvit aby to kouzlo okamžiku nezmizelo. Na severu je také více památek, krásné opuštěné pláže a popravdě – není cestování po nedokonalých komunikacích lepší než přesun z místa na místo po sterilních dálnicích?
Vzhledem k tomu, že se severokyperská vláda všemožně snaží posílit státní rozpočet pomocí rozvoje turistického ruchu, lze očekávat, že za pár let toto kouzlo zmizí. Všude budou luxusní hotely, lidé budou milí a pohostinní kvůli turistickým penězům a pláže budou posety půjčovnami slunečníků a bary, kde vám namíchají to zaručeně nejlepší mojito na celém pobřeží. Takže honem – míst jako je toto, navíc pro středoevropana snadno dostupných, mnoho nezbývá!