Osm měsíců je dost dlouhá doba na to, aby člověk změnil svůj vztah k lidem, co mu jsou milí, z povrchní známosti v přátelství a zjistil, že mají společného víc než jen třeba práci nebo rodičovství. Budou nám chybět.

Nohy.

I přes veškerá ujišťování všichni víme, že se nejspíš už nikdy neuvidíme, zpočátku si vyměníme pár mailů, pak stále méně a méně a nakonec tuto komunikaci utneme úplně, protože nám bude připadat hloupé psát jen o Vánocích. Tak to ale bohužel chodí a kolikrát k takovému zamlklému přátelství nepotřebujete ani tu vzdálenost.

Celkově ale o Kypřanech platí, že jsou velmi přátelští. Všichni se usmívají a rádi s číkoliv pomůžou. V Čechách nás zkušenost naučila, že musíme být k cizím lidem obezřetní, raději se předem připravujeme na potenciální podvod nebo blamáž. Tady je to zbytečné: nikdo s vámi nijak točit nebude. Když jsme kupovali dvacet let staré auto, nezdálo se nám, že by najelo jen 50 tisíc kilometrů. Prodávající automechanik nám říkal, že ho měl nějaký důchodce, který s ním moc nejezdil (mimochodem průměrný Kypřan najezdí nejvíc kilometrů po městě, z města jezdí jen výjimečně maximálně k moři; na Akamasu většina Kypřanů nikdy nebyla). Měli jsme dojem, že automechanik přetočil tachometr – ale nakonec jsme zjistili, že se to tady prostě moc nenosí.

Také se nám stalo, že nám z auta vypadla SPZka. V Čechách by to byl problém – přišel jsem za šéfem, ať nám poradí, jestli máme zajít na polici nebo co se vlastně na Kypru s ukradenou SPZkou dělá. On na mně valil oči co blbnu, ať zajdu do nějaké lepší trafiky, že mi jí vytisknou. Nestačil jsem se divit, říkal jsem mu, že v Čechách jsou SPZky hlídané policí, že je kradou lidé, kteří s nimi pak jezdí na benzínky a bez zaplacení odjíždějí. Šéf mi jen odpověděl, že Kypřané tak složití nejsou.

Jídlo je prostě skvělé.

Ovoce a zelenina se zde pěstují po celý rok a snad kromě jablek je ostrov soběstačný. Zelenina je výborná, čerstvá, levná. Bylinky se prodávají za pár centů po buclatých svazcích. V každém krámě je za jednotnou cenu výběr z asi deseti druhů salátů, vše je každý den čerstvé a v Praze relativně luxusní kousky jako polníček či rukola nakoupíte po kilech za směšnou cenu.

Sobotní trh.

Co nám bude rozhodně chybět jsou místní pekárny, které jsou na každém rohu a díky jejichž sortimentu jsme se nemírně zakulatili. Některé pekárny prodávají i teplá jídla, například Zorbas nabízí musaku, o které se člověku i zdává. Mají zde i výborný salát, jehož chuť nám bude celý život chybět – tuňák, těstoviny, salát se slaninou, kukuřice, červená řepa, směs rýže, chobotnic a ryb a navrch cherry rajčátka, okurka která opravdu výborně chutná a není jako ta česká guma, krutonky a zálivka v podobě tzatziky, tahiny… Ach.

V Pandoře zase nakoupíte dortíky, po kterých leze čokoláda i z uší, na baklavu od Orphanida stačí pohlédnout a jste sytí.

Nelze opomenout vynikající mořské ryby, u kterých nepochybujete o tom, že si ještě před pár hodinami svůj osud představovaly úplně jinak. Z ostatních středomořských specialit jsme si oblíbili třeba houmous, tahini, kuskus, tabouleh, tzatziki, souvlaki, grilované halloumi či místní husté jogurty, po kterých se zejména Vojtovi dělají boule za ušima.

Co se týká piva, na jižní straně sice KEO vaří stejnojmenné pivo v oranžových plechovkách, s tureckým pivem Efez se ale nedá srovnat (turečtí sládci se učili v Plzni). V obchodech narazíte na všechny možné světové značky (i Pilsner Urquell a Budvar), v hospodách je ale pivo strašlivě drahé (kolem 5€).

Víno je ucházející, časem si člověk najde značku, po které nebolí hlava. Kypřané pálí výbornou Zivanju z vinných slupek – chutná jako silnější slivovice. Nejlepší je přirozeně mražená. Delikátní aperitiv je Commandaria, dost podobná portskému vínu. Ve značkách je ale velký rozdíl, Commandaria od KEA nebo Sodapu je nejlepší.

Celkově si člověk na jídlo nemůže stěžovat. Jediná nevýhoda je jeho kalorická náročnost. Když si nedáte pozor, můžete rychle ztloustnout :)

Pár fotek je k vidění zde.

Život na ostrově má velkou výhodu (inu vlastně i nevýhodu), že ať jedete kamkoliv, vždycky v poměrně krátké době dojedete k moři. Na Kypru to navíc můžete vzít přes hory. Jsou zde dva horské masivy, pohoří Troodos v jižní (řecké) části a Pentadaktylos na tureckém severu.

Jaro na Kypru.

Troodos je rozlehlejší, zelenější, plný klášterů a starých zapadlých vesniček, kde se kyperské vládě díky štědrým dotacím starousedlíkům daří zachovávat původní kulturu.

Pentadaktylos v turecké části je úzký dlouhý pás hor lemující pobřeží, což vás zejména při koupání v moři donutí smeknout. Pohled z průzračně čisté vody přes bílou písčitou pláž až na dvoutisícovou horu příznačně nazvanou „Pětiprstá“ je…. omračující.

Jediným civilizací nedotčeným místem je poloostrov Akamas, který si údajně oblíbila sama Afrodité. Zdejší pláže si oblíbily také karety obrovské, které zde od května do října kladou vejce. Poloostrov je nádherný, nicméně pro návštěvu doporučujeme duben, později je půda již dost vyprahlá a z kontrastu bílých hor, zelené trávy a modrého moře zůstane bílá a modrá…

Bohužel se na tuto krásu chystají developeři, kteří již mají hotové plány na přestavbu na turistický ráj. Takže pokud chcete spatřit “poslední helénistickou krajinu”, jak ji označují průvodci, začněte balit kufry.

Až po návratu do Evropy jsme si uvědomili, jak moc nám chyběla zelená barva. Už z letadla nad Vídni jsme se nestačili divit, kolik různých zelených je možné spatřit – na Kypru je všechno vysušené na troud – což bude hlavně tím, že tam letos moc nepršelo.

Pár fotek je k vidění zde.

Před třemi nedělemi jsme se vrátili z Kypru. A protože jsme již dlouho o Kypru nic nenapsali, dá se říci, že naposled někdy v listopadu, bylo by dobré alespoň trochu shrnout náš osmiměsíční pobyt na tomto krásném ostrově. Člověk by měl vzpomínat jen v dobrém, proto se budeme snažit psát jen o přijemných věcech, které nám dozajista budou chybět.

Letos skoro nepršelo, sluníčka jsme si užili opravdu hodně.

Kypr je ostrov zalitý sluncem, je zde přes tři sta slunečných dní v roce. My osobně jsme snad nezažili dne, kdy by alespoň na pár hodin sluníčko nevylezlo. Celá zdejší zima nám připomínala začátek jara v Čechách, teploty neklesly pod 13 stupňů a ačkoliv byla tato zima nejsušší za poslední desetiletí (což Kypřanům působí nemalé problémy s nedostatkem vody), parky se zelenaly jedna radost a stromy obsypané pomeranči a mandarinkami nám alespoň vzdáleně připomínaly vánoční čas. Zhruba v polovině března na celém ostrově doslova explodovalo jaro a vše začalo kvést. Čistá krása, která se slovy těžko popisuje.

Jsme rádi, že jsme na začátku června zabalili kufry, protože nejhorší počasí je v červenci a v srpnu. Teploty překračují 40 stupňů a situaci ještě zhoršuje vysoká vlhkost vzduchu.

Horko se dá snést u moře, kde většinou fouká příjemný vánek, ale ve městě je to k nevydržení. Jediné řešení je neustále zapnutá klimatizace – ale pak zase člověk riskuje nekonečné nachlazení (také u nás v kanceláři všichni neustále smrkali a kýchali).

Nepříjemný bývá také občasný západní vítr, který s sebou přináší písečné bouře ze Sahary. To sice spolu se sluncem vytváří zajímavý kontrast, ale věčné pokašlávání a nánosy prachu tento zážitek přinejmenším kazí. Tomu se ale nevyhnete. Prach je všude. Když se ho rozhodnete vytřít, než vám uschne podlaha, už je zase zaprášená. Kypřané rádi oslavují sobotu návštěvou myček aut – a vůbec přitom nehledí na fakt, že je nedostatek vody. Čisté auto je stejně důležité jako čistá košile, možná víc. My jsme to moc neřešili a jezdili v neustále špinavém autě, jsou důležitější věci na světě.

Pár fotek je k vidění zde.

Jedna veledůležitá informace: pojízdná konference Adobe On Air o Flashi, Flexu a AIR dorazí do Prahy.

Dodám jen, že to bude necelý týden po našem návratu z Kypru (nyní jsme tu již pátý měsíc). Doufám, že vzhledem k místu konání a kvalitě kyperského piva se mi popíjení nevymkne z rukou :]

Spustili jsme novou prezentaci architektonického studia Qarta.

Grafiku vytvořil Ondřej Lím ze studia Symbiont, administrační rozhraní a celé serverové pozadí v Ruby on Rails Karel Minařík a já jsem dělal Flash. Prezentaci naleznete na adrese qarta.cz.

Here’s another recently finished work: Qarta Architects website. Graphics is done by Ondřej Lím / Symbiont, Ruby On Rails backend and administration is done by Karel Minařík and I’ve done Flash job as usual. You can see it live here: qarta.cz.

Hledáme vás?

Můj současný kyperský zaměstnavatel Sideshow shání programátory PHP (+ Drupal výhodou), JavaScript, XHTML, CSS, AS2/3 – a designéry. To neznamená nutnou znalost všech těchto technologií, stačí jedna a půl. Pokud máte zájem pracovat jako freelancer pro zahraničí (kdo by neměl), hoďte mi mail (odkaz na info stránce dole – nechci ho přepisovat, roboti by mě uspamovali k smrti – na té stránce je mail zakódovaný JavaScriptem).

Are we looking for you? My current employer Sideshow is in constant search for good programmers in PHP (+ Drupal better), JavaScript, XHTML, CSS, AS2/3 – and designers too. That doesn’t mean you have to know all those technologies. If you’d like to work as a freelancer, drop me a line (mail link here)

Dnes jsme se společností Flier Creative spustili novou prezentaci reklamní agentury Young&Rubicam Praha.

Young&Rubicam Praha

I’m proud to inform you that today we (me and Flier Creative) launched a new Young&Rubicam Prague site. Click the image above to see it.